Jiří Študent: "Líbí se mi filozofie Arnolda"

 Vít: Ahoj Jirko, jako první bych tě poprosil, abys si se nám v krátkosti představil.

Jiří: Jmenuji se Jiří Študent, je mi 22 let a studuji VŠ v Českých Budějovicích.

Vít: Nejprve by mě zajímalo, kdy a proč si vlastně začal se cvičením?

Jiří: Jako spousta mladých kluků jsem v 16. letech chtěl mít namakané ruce Nejdřív to byl jen trénink bicepsu, po nějaké době i kliky, ramena, záda a dřepy s jednoručkou. Začalo me bavit překonávat sám sebe. V 17. jsem si pořídil první osu a 45 g závaží a začal se poprvé pokoušet o "trojboj". Pak už se to se mnou vezlo.

Vít: Měl si již předtím nějaké zkušenosti se sportem?

Jiří: Nikterak velké. Jako kluk jsem hrával trochu fotbal, ale nebral jsem to nikterak vážně a ve 12. přestal, pak už to byl jen tělocvik ve škole. Víc zkušeností jsem pak měl spíše s hraním počítačových her.

Vít: V jakých podmínkách jsi začínal cvičit?

Jiří: Doma v pokoji. Neměl jsem kromě krátké osy a závaží vůbec nic, tak jsem musel dost improvizovat. Na dvě židle jsem dal dvě velké měkké kostky a z toho jsem pak odebíral činku na dřep. Když jsem si přinesl dvě stoličky jako lavici, tak se dalo i docela benchovat. Včera jsem si po několika letech zkusil zase trénink tady doma a musel jsem být teda kaskadér.

Vít: Dopouštěl si se jako začátečník obvyklých chyb, které jsou běžně k vidění ve většině posiloven? Případně, čeho by se podle tebe měli začínající cvičenci vyvarovat?

Jiří: Samozřejmě a bylo jich dost, tak řeknu jen ty nejdůležitější. Soustředil jsem se na zrcadlové partie a zanedbával záda. Moje největší chyba vůbec byla, že jsem po půl roce dřepování se dřepem na dva roky přestal. Teď už sice něco přes rok dřepuji, ale to se jen tak nedožene. Jako chyba mě ještě napadá, že jsem si myslel, že mám příliš špatnou genetiku, to člověka pak drží při zemi. Dost důležité je také mít alespoň první dva tři roky vedení, sparinga se zkušenostmi a to já neměl.

Vít: Co tě přimělo po tak dlouhé době domácího cvičení, aby si přešel do posilovny?

Jiří: Hlavně to, že jsem začal být přes týden ve městě. Nejdřív to byl dost nezvyk, ale časem jsem zjistil o kolik je to lepší.

Vít: Jakou vyznáváš tréninkovou filozofii?

 
Jiří: Líbí se mi filozofie Arnolda Schwarzeneggera. Hlavně jeho 6 životních pravidel. Potom také filozofie a myšlenky Kaie Greena. Jsem schopný se denně dívat hodinu na motivační videa. Obecně se prostě snažím pořádně a chytře makat. Někdy si ale dlouhodobě utrhávám větší kus, než je moje tělo schopno zvládnout. Pak jsem třeba 14 dní k ničemu, ale to už je holt můj problém

Vít: Prozradil by jsi nám své maxima pro 1 opakování u základních cviků?

Jiří: Dřep 160kg před více jak půl rokem, teď už by odhadem bylo na 180 kg. Bench mi nikdy příliš nešel i kvůli problémům s ramenem, jedu ho dost naúzko, takže zatím jen 115kg. Mrtvý tah 225kg na Zlobr Cupu, ted už je to také na víc. Pak by stálo za zmínku možná už jen přemístění 1x105kg a přítahy v předklonu 5x100kg. Mám ještě hodně na čem makat.

Vít: Pokud by sis měl vybrat pouze 5 nejlepších cviků, které by to byly a proč?

Jiří: Jsou to ty, které jsem jmenoval výše, alespoň pro mě. Dřep, benchpress a mrtvý tah snad netřeba vysvětlovat proč. Přemístění je výborný cvik na dynamiku a rozvoj trapézů a předloktí. Přítahy v předklonu na hmotu a sílu horních zad, bicepsu a předloktí.

Vít: Přihodilo se ti někdy nějaké zranění během tréninku?

Jiří: Bylo to to výše zmiňované rameno, které se se mnou táhlo snad dva roky až dodnes. Nakonec jsem zjistil, že je to spojeno se zaneseným trávením a celkovým překyselením. Teď už to vypadá, že se z toho definitivně dostanu

Vít: Za těch mnoho let, kdy cvičíš, jsi určitě vyzkoušel celou řadu různých tréninků. Co se ti osvědčilo nejvíce?

Jiří: Zase tolik programů jsem necvičil, protože uz delší dobu si většinou sestavuju tréninky sám. Ale zkusil jsem Bear routine, Benchpress killer a jednu ruskou silovku.
Zjistil jsem, že na mě dobře funguje nejdříve větší objem s následným peakem. To si ale každý musí vyzkoušet sám. Co je ale důležitější než typ tréninku je úsilí, se kterým daný cvik cvičím a technika, i přesto že to je třeba jen doplněk. Prostě neexistuje nic jiného než ta činka a je třeba být ochotný odevzdat ze sebe úplně vše.

Vít: Jaké jsou tvoje míry, co se výšky a váhy týče?

Jiří: Jsem prcek, měřím 175 cm a momentáně vážím 86kg.

Vít: Máš nějaké oblíbené sportovce v odvětví silového sportu?

Jiří: Je jich víc, ale mým nejoblíbenějším je určitě Benedikt Magnusson. Je to takový hodný obr.

Vít: O stravě se říká, že tvoří 70% úspěchu v posilování. Zastáváš stejný názor?

Jiří: V kulturistice rozhodně, u silových sportů už podle mě tolik nezáleží na složení. Hlavní je splnit bílkoviny, a aby to jídlo člověku dobře sedlo a byl v pohodě.

Vít: Jak vypadá tvůj obvyklý denní jídelníček?

Jiří: No nic světoborného nečekejte. K snídani většinou tvaroh s grankem, někdy s banánem. Dopoledne do sebe hodím nějakou sušenku. K obědu buď míchaná vejce nebo maso na pánvi, jako přílohu brambory nebo slunečnicový chleba. Pak zase kus něčeho sladkého před tréninkem. K večeři to samé co k obědu a večer to zakončím zase tvarohem. Teď ale chci začít warrior diet, těším se na to.

Vít: Máš nějaké nejoblíbenější jídlo?

Jiří: Pořádným flákem vepřového nepohrdnu nikdy. Jinak i další z českých jídel jako svíčková, rajská atd. Já si hubu neošidím. :-)

Vít: V dnešní době je kromě stravy velmi důležitá i suplementace. Jak je to u tebe? Používáš nějakou? Doporučil by si konkrétně něco našim čtenářům?

Jiří: Beru rybí olej, vápník, hořčík a hlavně chlorelu. Tu bych doporučil všem, kdo mají problémy s trávením a překyseleností. Pro takové lidi je chlorela určitě číslo jedna.

Vít: Jaký je tvůj názor ohledně slučování alkoholu a posilovny?

Jiří: Jednou až dvakrát týdně se dá pár piv zvládnout, ale víc je na škodu, alespoň pro mě.

Vít: Proč sis vlastně ze všech českých fór o cvičení vybral právě ironfactor.cz ?

Jiří: Asi před 5 lety jsem už delší dobu pročítal fórum na posilovani.net a když to tam krachlo, tak jsem přešel na ironfactor.cz a nebyl jsem sám.

Vít: Máš nějaký oblíbený citát?

Jiří: Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod.

Vít: Chtěl bys prostřednictvím tohoto rozhovoru někoho pozdravit nebo někomu poděkovat?

Jiří: Určitě bych chtěl poděkovat J_Doggovi za jeho neutuchající nadšení pro Ironfactor. Pak také těm, kteří mi radili v časech, kdy jsem ještě nevěděl vůbec nic o posilování. Však oni už budou vědět, koho myslím.

Vít: Jirko, mnohokrát ti děkuji za vyčerpávající rozhovor. Za celé forum ironfactor.cz ti přeji mnoho úspěchů v tréninku i osobním životě. Hlavně, co nejméně zranění a naopak, co možná nejvíce nazvedaných kil.

Rozhovor vedl Vít Grundza